1. Domů
  2. /
  3. Pěstujeme
  4. /
  5. Zelenina
  6. /
  7. Rajčata
  8. /
  9. Rajče (Lysopersicom esculentum)

Rajče (Lysopersicom esculentum)

Rajče jedlé je vytrvalá bylina pěstovaná jako jednoletka pro dužnaté bobule. Obsahuje látky bohaté na beta karoteny a vitamín C a B. Rostlina má výrazně dělené listy a je celá pokrytá žláznatými chlupy, které při dotyku žlutě barvy. Kvete viany žlutých květů, plody jsou bobule. Rajče vyžaduje dostatek tepla a slunce, zničí je třeba i nepatrný mráz. Pěstujeme je výhradně z předpěstované sadby, vysazujeme je až po 15. květnu.


Pěstování

Rajče se řadí mezi teplomilné rostliny, a proto vyžaduje slunné polohy, chráněné   před deštěm a větrem, s vlhkou, dobře propustnou půdou. Musíme také dbát na to, abychom se vyvarovali vysazování rajčat po všech lilkovitých rostlinách, tj. paprika, brambora a lilek a samozřejmě také po rajčatech.
Rajčata lze pěstovat ve skleníku, na klasickém záhoně a v kontejnerech. Pěstování ve skleníku, či fóliovníku nám zajistí ranější sklizeň a také lepší zdravotní stav, protože se k rostlinám nedostanou srážky a také se omezí teplotní výkyvy.
 Při pěstování ve skleníku musíme pravidelně větrat a také nezapomenout zajistit přístup hmyzu pro dobré opylování květu. rostliny zaléváme zásadně ke kořenům, abychom nesmáčivý listy, vyhneme se tak vzniku plísně bramborové na rajčatech.
Pěstování na záhonech je především vhodné pro klasické tyčkové odrůdy. Šířka záhonu by měla být dostatečně velká, abychom mohli rostlinu ošetřovat ze všech stran. Tyčková rajčata většinou pěstujeme na jeden výhon. Je nutné hned od počátku pravidelně vyštipovat všechny vedlejší výhony. Sazenice rajčat co nejdřív vyvazujeme k oporám, zamezíme tím poškození rostlin větrem a jejich následným zlomením. Maximální výška tyčkových rostlin by měla být asi 150 cm. Hlavní výhon se v této výšce zaštípne, rostlina se tolik nevysiluje a všechnu svoji sílu dá do plodů.
 Keříčková rajčata pěstujeme bez opory. Rostliny jsou nízkého vzrůstu a mají silné lodyhy. Rostlinu můžeme pouze tvarovat tak, aby bylo uprostřed keříčků dostatek světla. Chceme-li uchovat plody keříčkových rajčat zdravé a předejít napadení hnilobou, mulčujeme povrch půdy slámou, plstí.
 Rajče lze pěstovat i v kontejnerech. Každá sazenice by měla mít kontejner o objemu alespoň 20 litr, který dá prostor kořenovému systému rostliny a usnadní pravidelné zalévání, případně ukotvení opěrné tyčky při vyvazování rajčat. Při výsadbě do samo zavlažovacích květináčů dbáme na závlahu přímo k rostlině, je nutné, aby rostlina řádně prokořenila a byla schopná absorbovat závlahu z spodní části květináče. 

Substrát: Můžeme použít například substrát s vermikompostem pro zeleninu. Ten obsahuje enzymy a látky podporující zeleninu v jejím růstu. Také potlačuje původce houbových chorob, dokáže vázat vodu a zajistit výborný zdravotní stav rostlin.  Zemina má vysoký podíl biologický aktivních látek a huminových látek pro podporu růstu a vývoje a její unikátní složení zajišťuje zkrácení vegetačního období, to znamená dřívější sklizeň. Rajčata pěstována ve volné půdě potřebují dobře propustnou půdu, tu lze upravit podle potřeby dobře proleželou organickou hmotou. Kyselé půdy vápníme, aby se pH pohybovalo mezi 5,5 a 7. Rajčata rostoucí ve velmi bohaté půdě vytvářejí velké množství listů na úkor květů a plodů.

Hnojení: Rajče má za celý svůj vegetační cyklus velkou spotřebu živin. Přihnojujeme pravidelně podle návodu vodorozpustnými hnojivy, lépe se vstřebávají do půdy a tím se dostanou rychle ke kořenům. Rovnoměrné zastoupení hlavních živin (N dusík, P fosfor, K draslík, Ca vápník), ale i mikro prvků zajistí bohatou úrodu.  Přihnojování vápenatými hnojivy je velmi důležité, neboť při pěstování se často rychle vyčerpá a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami. Pro správný růst, potřebuji rajčata také dostatečně proudění vzduchu, omezuje výskyt plísní. Žloutnuti listů mezi žilnatinou se nejdříve objevuje na starších listech a je příznakem nedostatku hořčíku.

Výsadba

Předpěstované rostliny sázíme spíše hlouběji a zahrneme i spodní část stonku, nejčastěji vysazujeme šikmo, a to tím způsobem, že kořenový bal z části stonku položíme do vyhloubené jamky a zahrneme zeminou. Rajče bude následně kořenit ze stonku, tím vytvoří silnější a bohatší kořenový systém.

Choroby rajčat

Nejvážnější chorobou rajčat je plíseň bramborová. Za vlhkého počasí se objevují na listech hnědé skvrny způsobené plísní bramborovou. Listy postupně odumírají a zasychají, na plodech pozorujeme hnědé a černé zahnívající skvrny. Napadené rostliny Nesmí přijít do kompostu, ale musí se spálit. Preventivní ochranou proti plísni je nesázet rajčata po bramborách a paprice s nimiž mají společné choroby.  Nevysazujeme rostliny hustě vedle sebe, důležité je dodržovat správný spon.

Zahnívání špiček plodů se projevuje tvrdými, tmavými plochými skvrnami na konci bobule vzdáleném od plodní stopky. Zatvrdlá zelená místa poblíž stonku se objevují při sežehnutí sluncem a přehřátí, objevují se hlavně u rostlin pěstovaných ve skleníku. Zde je nutné zastínit, dobře větrat, pravidelně zalévat a hnojit draselným hnojivem. Kadeřavost listů je vyvolána extrémními teplotními rozdíly mezi dnem a nocí.

Molice, mšice, a svilušky představují obtížný problém, zde používáme postřiky, lze použit i biologickou ochranu (žraví roztoči, hlístice).

Sklizeň a skladování

Plody sklízíme postupně, jak zčervenají. Stopku povytáhneme a ulomím a v uzlině těsně nad plodem. Venkovní odrůdy sklízíme před příchodem prvních mrazu. Tyčkové odrůdy s dosud nedozrálý mi plody můžeme na konci vegetačního období vytrhnout z půdy za kořeny pověsit do místnosti, ve které nemocné a nechat je dozrát. Jinou možností je odvázat rostliny od podpůrných kolíku nechat ležet na slámě a přikrýt poklopy. Plody lze je také dát do papírového sáčku a přidat zralý banán nebo jablko: ethylen, který se z nich uvolňuje urychluje dozrávání plodu.

Na co si dát pozor

Zálivka a přihnojování na list zvyšuje riziko napadení rostlin chorobami a škůdci. Neodřezáváme boční výhony nožem, je zde zvýšené riziko přenosu viróz. Přelití rajčat způsobí uhnívání kořenů, přestane fungovat kořenový systém a následně uhyne celá rostlina. Opožděné ošetření rostlin proti chorobám a škůdcům nám může znepříjemnit další pěstování. Rajčatům se daří v teple a na plném nebo půldenním slunci. Rostliny pěstujeme především na jižní straně, je možno také na východní či západní straně. Vyplatí se zajistit jim suché místo v závětří, rostliny vystavené dešti jsou náchylné k chorobám a také silný vítr by je mohl vyvracet a polámat. Důležitá je také pravidelná závlaha – nevyrovnaný přísun vody způsobuje praskání plodů, opadání listů a plodů znamená, že rostliny potřebují více závlahy.

Galerie

Mohlo by se vám také líbit

Brokolice (Brassica oleracea – var. asparagoides)

Brokolice (Brassica oleracea – var. asparagoides)

Brokolice vznikla z planých brukví pocházejících z oblasti středozemního moře. Víceletá nebo jednoletá brukvovitá rostlina, ze které sklízíme nevyvinutá květenství. Otužilá plodina. Vzhledem a vzrůstem připomíná přechodnou formu mezi květákem a...

číst více
Mochyně peruánská (Physalis peruviana)

Mochyně peruánská (Physalis peruviana)

Pochází z Jižní Ameriky, pěstuje jako jednoletá lilkovitá rostlina, protože původem subtropická rostlina u nás nepřežije mráz. Je dekorativní svými listy, květy i plody. Rostlina je až dva metry vysoká, její rozložité lodyhy se srdčitými listy...

číst více
Červená řepa (Beta vulgaris)

Červená řepa (Beta vulgaris)

Společným předkem všech kulturních řep, tj. salátové, mangoldu, krmné řepy i cukrovky je planá řepa. Je to dvouletá rostlina, která je pěstována jako jednoletka. Používá se kořen a mladé listy. Otužilá plodina, která obsahuje trochu vyšší množství...

číst více

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *