Salát listový (Lactuca sativa var. capitata)

Salát hlávkový se řadí k nejstarší a nejpěstovanější druhům zeleniny. Salát je jednoletá rostlina.  Vytváří růžici listů a později uzavřenou hlávku hladkých, široce vejčitých listů. Listy mohou být bublinaté nebo zkadeřené, žlutozelené, červeno nebo hnědozelené barvy. Hlávkový salát lze sklízet téměř po celý rok. Rozeznáváme odrůdy vhodné k tepelnému i studenému rychlení, odrůdy pro fóliové kryty a rané, letní i podzimní odrůdy vhodné pro polní pěstování. Zimní saláty mohou v průměrných klimatických středoevropských podmínkách přezimovat ve volné půdě, poskytují nejranější jarní sklizeň v příštím roce. Salát je cenný především svým obsahem minerálních látek, vitaminů a hořčin.

Pěstování

Pro pěstování je vhodnější slunném místo, během léta spíše polostín. Při rychlení a ranném pěstování si předpěstujeme sadbu. V létě vyséváme salát přímo na záhon do řádku hlubokých 1 až 1,5 cm. Pro letní sklizeň provedeme výsev od poloviny jara do poloviny léta. Mrazuvzdorné zimní odrůdy sejeme koncem léta a začátkem podzimu. Mějme na paměti, že zralý salát dlouho nevydrž, jeho trvalou zásobu si zajistíme postupným vysévání každé 2 týdny.  Jednotíme, když jsou rostliny tak velké, abychom je nepoškodili. Mezi mladými rostlinkami ponecháváme na řádku i mezi řádky vzdálenost kolem 20 cm. Pro pěstování máslových odrůd se doporučuje 28 cm rozestup v obou směrech, u křehkých odrůd by rozestup měl činit 38 cm. Pro listové a římské saláty je nejvhodnější vzdálenost 35 cm. Listové saláty lze pěstovat také pro postupnou sklizeň. Druhy salátů: Kadeřavý salát – vyznačuje se jemnou a mírně nasládlou chutí, Ledový salát – vytváří velké uzavřené pevné hlávky, Listový salát – nevytváří hlávku, je v mnoha barvách i tvarech od kulatých a oválných listů, přes listy členěné a celistvé, je u něj možná vícenásobná sklizeň. Dubový salát se pěstuje hlavně na polích od května do října v zeleném a červeném, chutí připomíná ořechy. Římský salát – má podobné vlastnosti jako salát hlávkový, má pevnější listy než salát hlávkový, proto má také větší trvanlivost.

Nároky na pěstování

Salátu nejlépe vyhovují teploty kolem 10 až 20 °C. Salát má rád otevřené slunečné stanoviště s lehkou, neutrální půdou, která dobře drží vlhkost. Špatně roste na suchých a chudých půdách, proto na podzim před pěstováním vydatně pohnojíme pozemek organickou hmotou. Aby salát dobře rostl, potřebuje stálý přísun vody. Za slunného počasí zaléváme ráno, přímo ke kořenům, aby se voda z listu rychle odpařila a snížilo se tak riziko napadení chorobami.

Sklizeň

Hlavní sklizeň salátu probíhá od poloviny léta do začátku podzimu. Listové saláty lze sbírat dlouhou dobu. Mrazuvzdorné přezimující odrůdy sklízíme od konce jara do začátku léta příštího roku. Odrůdy k postupnému odřezávání sklízíme asi 4 týdny po vysetí. Zralé saláty odřízneme na bázi těsně pod spodními listy.

Choroby

Na listech salátu se vyskytuje plíseň šedá, plíseň salátová nebo bílá hniloba, a to především na rostlinách pěstovaných ve sklenících a pařeništích. Škodit mohou i mšice a slimáci. Kořenomorka vytváří na kořenech shluky, pokryté bílým voskovitým práškem. Napadené rostliny lehce poznáme podle zpomaleného růstu a žloutnoucích listů. Za teplého počasí při nedostatku vody mohou hnědnout a usýchat špičky listů. Vybíhání do květu může být vyvoláno přesazením v nevhodnou dobu nebo suchem, teplotami přesahujícími 22 °C nebo dlouhými dny.

Zajímavosti

Salát hlávkovi byl 1 zeleninou rychlenou pod sklem. Rostlina roní bílou mléčnou šťávu obsahující hořkou látku laktucin. Červený salát má svou barvu díky vysokému obsahu karotenu. Je jedním z nejlepších zdrojů těchto látek. Zelené druhy salátů jsou zase bohatší na hořčík. Hlávkový salát povzbuzuje trávení a činnost jater pomáhá odstraňovat únavu, posiluje srdce, zvyšuje svalovou výkonnost.

Galerie