Maliník obecný (Rubus idaeus)

Ostružiník maliník, někdy nazývaný maliník obecný dorůstá až 2m výšky. Je to listnatý, opadavý keř z prutovitými výhony. Maliník se původně nachází v našich evropských lesích, kde roste na slunných místech, vlhké a humusem dobře zásobené půdě. Maliny mají lahodnou chuť a blahodárné účinky pro naše zdraví. V současné době je vyšlechtěno mnoho odrůd, takže maliny můžeme sklízet v létě i na podzim. Maliníky rozlišujeme: rané, polorané a pozdně plodící.

Pěstování:

Maliník se pěstuje ve všech ovocnářských oblastech na slunném stanovišti, která jsou chráněna před studenými větry. Ve velkém stínu špatně rodí a mají tendenci se vytahovat za sluncem do délky. Na přímé osvětlení horní části výhonu je maliník velmi náročný, zastínění přízemní části výhonu je naopak příznivé, protože odpovídá původnímu stanovišti maliníku. Půdy vyžaduje středně těžké, vlhké a humózní, propustné, mírně kyselé. Obzvláště jim vyhovují středně těžké a hluboké půdy. Naprosto nevhodné jsou půdy těžké, zamokřené s nedostatečně propustným podložím, trpí zde virózami, houbovými chorobami, špatně vyzrávajícími výhony a také často vymrzají. Jestliže maliníky pěstujeme v půdě bohaté na vápník, mohou trpět chlorózou. Maliník má vysokou potřebu vláhy, proto nesnáší lehké, vysýchavé, písčité půdy. Před výsadbou můžeme zeminu obohatit humusem. Maliník se doporučuje pěstovat v oblastech do 500 m. n. v., při vyšších nadmořských výškách nerostou zrovna nejlépe. Jestliže nemáme jinou možnost a pěstujeme maliny v nadmořských výškách nad 600 m n.m. umísťujeme je na svah orientovaný k jihu, tedy místo, které je nejdéle vystaveno slunci.

Řez maliníku:

Maliník rozdělujeme na jednou plodící nebo remontantní (maliník plodí již na nových letorostech), tyto odrůdy označujeme jako dvakrát plodící nebo stále plodící.  Maliny z nich můžeme sklízet jak na jednoletých prutech od června, v srpnu pak z letorostů sbíráme maliny až do podzimu, někdy i do prvních mrazíků. Vysoké úrody dosahují na jednoletých výhonech, proto již na podzim po sklizni pruty seřízneme až u země (řez je možné provést i brzy na jaře). Nové pruty vyrostu a opět plodí na podzim, následujícího jara zkrátíme pruty 15 cm nad horním podpůrným drátem a odřežeme všechny konce výhonu poškozené mrazem. Odstraňujeme také odumřelé, nemocné nebo přerostlé pruty nebo všechny, které vyrůstají více než 20 cm z řady.

Druhý způsob řezu stále plodící výhony maliníku je, že po letní sklizni vyřežeme výhony, ze kterých se sklízelo. Zůstanou nám nově narostlé výhony, ze kterých budeme sklízet zralé maliny na podzim. Těmto výhonům po doplození sestřihneme vršky (asi 30 cm), budeme z nich sklízet maliny znovu další léto. Při každém řezu maliníku nezapomeneme odstraňovat uschlé, polámané, velmi slabé nebo napadené výhony. Rostlina se prosvětlí, tím zesílí a další výhony pak mohou lépe růst.

Jednou plodící odrůdy plodí na loňském dřevě, přebytečné letorosty u jednou plodících odrůd odstraňujeme těsně nad zemí na podzim. Jednou plodícímu maliníku se také říká letní.

Před výsadbou sazenic do záhonu zbavíme pozemek víceletých plevelů. Maliník je vhodné pěstovat v pásech, kvůli nutnosti opory. K výsadbě maliníku používáme výhradně zdravé, jednoleté sazenice s původem a které mají osvědčení, že jsou viru prosté. V místě kořenového krčku by kvalitní sazenice maliníku měla mít 7 až 20 milimetrů a také dobře vyvinutou kořenovou soustavu.

Výsadbu sazenic můžeme provádět v předjarním a jarním období, ale i na podzim. Jestliže máme kontejnerové rostliny, je nejvhodnější doba pro výsadbu březen až duben, jinak můžeme sazenice vysazovat po celý rok. Rostliny bez kořenových balů je vhodné vysazovat brzy na jaře nebo pozdě na podzim v době, kdy ještě nemají, nebo naopak už nemají listy. Sazenice před výsadbou ponoříme do kbelíku s vodou a zakrátíme kořeny. Vysazujeme takzvaně za rýč anebo do jamek o rozměr o velikosti 30 * 30 * 30 cm. Rostliny zasadíme o 5 cm níže, než byly pěstovány ve školce. Dáváme si pozor, ať nepoškodíme pupeny. Vzdálenost jednotlivých rostlin je 40 až 60 cm, jestliže se jedná o bujně rostoucí odrůdy, výsadbu provádíme na vzdálenost až 80 cm. Před samotnou výsadbou sazenic zakrátíme výhony na délku 20–40 cm, po výsadbě neopomeneme zašlapání (zhutnění) půdy kolem rostliny a na zálivku. V 2 roce ponecháme 2 až 3 silnější výhony v následujících letech ponecháváme 6 až 8 nejsilnějších výhonů.

Na jaře mulčujeme rostliny kompostem nebo listovkou, aby se zadržela vlhkost. Pravidelně přihnojujeme vyváženým minerálním hnojivem. Květy se obvykle objevují později na jaře, nemusíme se tedy obávat poškození mrazem, takže nepotřebují ochranu. Odřezáváme veškeré výmladky vzdálené víc než 20 cm od hlavní řady.

Choroby a škůdci:

Hlavním škůdcem je:

Malinovník plstnatý. Příznaky: zralé plody jsou vysušené a u stopek jsou zahnědlé, uvnitř plodu bývá larva. Samičky kladou do květu vajíčka v polovině léta, zhruba za 14 dnů dochází k líhnutí larev velikosti až 6 milimetrů. Larvy se nejdříve živí ve stopce a později přechází do plodů.

Plíseň šedá: Houby způsobující odumírání maliníku. Skvrnitost prutu neboli metlovitost maliníku a odumírání prutů. Skvrny na květech se pokrývají jemným šedým povlakem houby. Při silném poškození může dojít k úplnému zničení květů. Pokud dojde k napadení maliníku touto houbou, prvotní symptomy poškození můžeme pozorovat na spodních částech výhonku. V místech, kde došlo k průniku poraněnými místy do pletiv rostliny napadená rostlinná pletiva jsou křehká a mají tmavou barvu, listy vadnou. Je nutné dbát o dobrý zdravotní stav rostlin. Odstraňujeme nemocné výhonky a v případě nutnosti odřežeme také podzemní část stonku až k úrovni zdravého dřeva.

Sklizeň:

Plody pro zavařování a zamrazování sbíráme před dozráním, když jsou ještě pevné. Plody pro konzumaci sbíráme v čerstvém stavu a jsou úplně dozrálé. Můžeme je sklízet každý druhý den.

Zajímavosti:

Nevýhodou maliníku je, že má velmi krátkou trvanlivost plodů. Obecně řadíme maliny mezi ovoce, které nesnáší delší skladování. Listy maliníku obsahují třísloviny, flavony a organické kyseliny, s níž nejhojnější je zastoupena kyselina citronová, vitamín C, cukry, stopy silice a řada dalších látek. Plody obsahují cukr, pektin, barviva, organické kyseliny. Pecičky obsahují žlutozelený olej.

Při pravidelné konzumaci zvyšují imunitu a jsou prevencí proti civilizačním chorobám. Maliny také pomáhají snižovat krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi. Pomáhají čistit střeva a dostávat z těla přebytečnou vodu.