1. Domů
  2. /
  3. Pěstujeme
  4. /
  5. Zelenina
  6. /
  7. Hrách
  8. /
  9. HRÁCH (Pisum sativum)

HRÁCH (Pisum sativum)

Popínavá jednoletá rostlina, pěstovaná pro nedozrálá semena, lusky a výhonky. Zeleninové hrachy dělíme na hrachy k vylupování, dřeňové a cukrové. Odrůdy hrachu se zpravidla rozdělují podle doby zralosti na rané a hlavní. Ranější odrůdy jsou nižší než pozdní, které díky růstu také dávají vyšší výnosy. Nejčastěji se pěstují středně vysoké málo větvící odrůdy. Stonek je někdy podélně srostlý, listy jsou tvořeny třemi páry lístků a vrcholový lístek je přeměněn v úponek. Mají výrazné palisty květ je obvykle bílý.


Hrách k vylupování

Vyluštěná nedozrálá semena se používají v syrovém stavu nebo k vaření. Jako zelenina jsou však nedozrálá semena upotřebitelná jen krátkou dobu. V jejich zásobních látkách totiž převládá škrob, a proto rychle přezrávají a ztrácejí sladkost a jemnost. Hrách k vylupování vyséváme přímo na stanoviště, a to již koncem března. Tato skupina hrachu je nejodolnější proti nízkým teplotám. Sklízíme postupně nepřezrálé lusky.

Hrách dřeňový

Dřeňové hrachy se od hrachů k vylupování liší především tím, že jejich semena ukládají rezervní látky nikoli ve formě škrobu, nýbrž dextrinů a jednoduchých cukrů. Mají proto ve zralosti semena nepravidelného tvaru, výrazně svraskalá. Ve srovnání s ostatními hrachy si zachovávají mnohem déle jemnou chuť a kvalitu. Dřeňový hrách patří mezi nejdůležitější zeleninové druhy určené pro průmyslové zpracování. Nejčastěji se pěstují odrůdy středního vzrůstu málo větvící, nejoblíbenější jsou odrůdy drobnozrnné. Dřeňový hrách vyséváme přímo na záhon. A to až v dubnu, protože klíčící rostliny jsou citlivé na nízké teploty. Hrách pěstujeme u drátěné nebo jiné opory, již se přichycuje úponky.

Hrách cukrový

U hrachu cukrového se používají ke konzumaci celé nedozrálé lusky, bez vylupovaní.  Lusky mají jemnou stavbu a netvoří pergamenovou vrstvu na vnitřní straně chlopní, typickou pro ostatní hrachy. Pojídají se celé. Ze syrových lusků se připravuje salát, nebo se upravují tepelně. Mohou být tenkostěnné nebo výrazně silnostěnné. Semena jsou ve zralosti vždy hranatá a svraskalá.  K vaření se suchá semena nehodí, zůstávají tuhá a jsou méně chutná. Cukrový hrách je mnohem méně rozšířen než hrách dřeňový a hrách k vylupování. Je to vysloveně zahrádkářská zelenina. Je velmi cenný vysokým obsahem cukru, stravitelných bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Rostlina je dlouhodenní kvete bílými nebo červenofialovými květy a snáší i nižší teploty. Cukrový hrách vyséváme v dubnu přímo na záhon. Lusky sklízíme postupně v době mléčné zralosti semen. 

Substrát

Hrách pěstujeme na chráněném stanovišti na hlubokých, propustných půdách s pH 5,5 – 7,0 zadržujících vlhkost. Rostliny nesnášejí sucho, příliš vysoké teploty a podmáčení.  Na podzim nebo v zimě předcházejícího roku přidáme velké množství organické hmoty nebo pěstujeme na půdě vyhnojené z předchozího roku. Hrách vyžaduje dodržování postupu, po určité době změnu místa, kde roste.

Hnojení

Dusík k výživě, si stejně jako všechny ostatní hrachy obstarává ze vzduchu pomocí symbiotických bakterií v kořenových hlízkách. Hrách nejlépe využívá živiny ze staré půdní síly a nedostatečně reaguje na přímé dodání živými průmyslovými hnojivy. Je tedy nutné vycházet ze zásoby živin v půdě a přímo k hrachu hnojit hlavně pro vyrovnání bilanci živin, které jsou odčerpány z půdy. Hnojiva se zapravují do půdy při předseťové přípravě půdy. 

Výsadba

V chladné půdě klíčí hrách nepředvídatelně a velmi špatně. Hrách tedy vysejeme ven, až teplota půdy přesahuje 10 stupňů Celsia. Sejeme postupně každých 14 až 28 dní. Od poloviny jara do poloviny léta. Vyvarujeme se velmi horkých dnů, neboť vysoké teploty mohou negativně ovlivnit klíčení. Uprostřed léta asi 12 týdnů před očekávaným příchodem prvních mrazů vyséváme rané odrůdy, které chceme sklízet začátkem podzimu. Hrách se vysévá 5 cm od sebe do jednotlivých řádků ve tvaru písmene V (2,5 – 5 cm hlubokých), do dvojitých řádků vzdálených od sebe 23 cm nebo do plochých řádku 25 cm širokých. Vzdálenost mezi řádky nebo dvojicemi řádků by se měla rovnat konečné výšce pěstované odrůdy. Hrách také můžeme vysévat v pruzích nebo do čtvercových bloků. Můžeme vysévat i do hnízd, vždy po třech a čtyřech semenech. V takovém případě je potřeba dodržovat větší vzdálenost, která by měla být 10 až 15 cm. Zrnka hrášku důkladně zahrňte zeminou. Krátce po zasetí je hrách ohrožován ptactvem, které může vyzobávat semena ze záhonu, proto chraňte hrách proti ptákům různými rušiči a zároveň upevněte kolem hrachu síť, nebo položte na záhon netkanou textilií. Jakmile rostliny hrachu povyrostou, odstraňte síť proti ptákům a místo ní přidejte na záhony opěry, po kterých se bude hrách vinout. 

Choroby

Ptáci a myši mohou působit značné škody, proto používáme sítě a pasti. Běžným škůdcem je obaleč hrachový, jehož housenky žerou semena. Třásněnka hrachová napadá rostoucí lusky, které jsou pak zprohýbané, mají stříbřitou barvu a nevytvoří semena. Hrách bývá napaden taky plísněmi a fuzariózou. Může se také stát, že hrách začne plesnivět. Nejlepší prevencí proti houbovým a virovým chorobám je použít zeminu z obchodu.  Jakmile vezmete půdu z loňského roku, která neprošla kompostováním, je riziko onemocnění hrachu větší. Klíčky hrachu mohou také chytit hnilobu v pozdějším vývoji, strupovitost, padlí, plíseň nebo rez.

Sklizeň a skladování

Rané odrůdy sklízíme na sklonku jara, začátkem léta pozdní odrůdy. Od poloviny léta do začátku podzimu pravidelným otrháváním nalitých lusků podpoříme vysoký výnos odrůdy pěstované na lusky. Sklízíme, jakmile se začnou tvořit semena. Jsou-li semena určená k pozdějšímu sušení, necháme je na rostlině tak dlouho, jak je to možné. Rostliny vytrháme těsně před tím, než se začnou lusky otvírat. Pověsíme je na větraném místě nebo lusky otrháme a rozprostřeme. Jakmile lusky vyschnou a otevřou se, sklidíme semena a uskladníme je vzduchotěsných nádobách. Mladá semena kterékoli odrůdy je možnost mrazit. Hrách vyloupeme a jednu minutu blanšírujeme, necháme uschnout a poté zchladíme.

Zajímavosti

Čerstvý zelený hrášek obsahuje vitamíny C B1, B2, B3, B6, a kyselinu listovou, provitamin A. Z minerálních látek hořčík, draslík, vápník, fosfor a železo. Hrášek obsahuje vysoký podíl bílkovin. Díky vysokému obsahu vlákniny dokáže pomoc se zažíváním i trávením, hrášek podporuje činnost slinivky břišní, mírně snižuje krevní tlak a cholesterol, zlepšuje stav ledvin. Hrášek neobsahuje prakticky žádné tuky, nadýmání způsobuje jejich slupka.  

Mohlo by se vám také líbit

Cibule kuchyňská (Allium cepa)

Cibule kuchyňská (Allium cepa)

Cibule kuchyňská je nejstarší ze všech cibulovin. Patří k nejčastěji využívaným druhům zeleniny, neslouží pouze pro kulinářské účely. Od pradávna je oceňována nejenom pikantní chuť a zajímavá vůně, ale také její Léčivé vlastnosti. Jde o dvouletou,...

číst více
Mrkev (Daucus carota)

Mrkev (Daucus carota)

Dvouletá rostlina s dužnatými kořeny, pěstovaná jako jednoletá plodina, ze které se konzumují kořeny. Je to otužilá, až polo otužilá plodina. Patří k základní zelenině, v kuchyni má nezastupitelné místo. Původní kulturní typ měl velké zdužnatělé...

číst více
Paprika a Chilli (Capsicum annuum. Solanacea)

Paprika a Chilli (Capsicum annuum. Solanacea)

Sladká paprika a paprika chilli. Jednoletá nebo krátkou dobu přežívající víceletá bylina s jedlými plody. Rozlišujeme dvě odrůdové skupiny papriky: zeleninové a kořeninové. Zeleninové odrůdy se vyznačují velkou tvarovou i barevnou různotvárností...

číst více

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *