1. Domů
  2. /
  3. Pěstujeme
  4. /
  5. Zelenina
  6. /
  7. Mochyně
  8. /
  9. Mochyně peruánská (Physalis peruviana)

Mochyně peruánská (Physalis peruviana)

Pochází z Jižní Ameriky, pěstuje jako jednoletá lilkovitá rostlina, protože původem subtropická rostlina u nás nepřežije mráz.

Je dekorativní svými listy, květy i plody. Rostlina je až dva metry vysoká, její rozložité lodyhy se srdčitými listy bývají dlouhé až 17 cm. Mají výrazně vykrajované zvlněné okraje, hnědavé žebrování a jemné ochmýření. Po odkvětu se u mochyně zvětší její kalichy a vytvoří obaly plodů – lampionky. Uvnitř každého lampionků je jedna bobule žluté nebo oranžově hnědé barvy, velká 1 až 2 cm. Kalich (lampiónek) je po dozrání slámově žlutý. Plody mochyně peruánské jsou považovány za velmi chutné a zdravé. Zralé plody poznáme podle toho, že lampionek zaschne a uvnitř zůstane oranžová třešnička. Nezralé plody i zbytek rostliny jsou jedové. Sladké, nakyslé a velmi příjemně aromatické plody jsou výborné do ovocných salátů, na marmelády a k přímé konzumaci.

Mochyně židovská (Physalis alkekengi) je u nás pěstována jako trvalka, rozmnožuje se oddenky do všech stran. Dorůstá výšky 1 m a šířky až 1,8 m. Má střídavě postavené listy, jsou protáhlé vejčité a celokrajně vroubkované. Z úžlabí listů vyrůstají převislé květy. Plodem mochyně židovské je oranžová bobule o průměru 2-3 cm. Bobule je uzavřená ve zvětšeném a nafouklém lampiónku, v době zralosti žluto-oranžovou barvou. Plody jsou velmi jedovaté. Tato Mochyně je výborná k sušení, kvete v létě nenápadnými bílými květy. Je to rostlina s malými nároky na pěstování a je plně mrazuvzdorná. 

 U nás se pěstuje jako letnička, protože původem subtropická rostlina u nás nepřežije mráz.


Pěstování jedlé mochyně

 Předpěstované sazenice vysazujeme ven až po zmrzlých. Mochyně mají rády hodně živin půdu obohacenou hnojem, hodně slunce a teplo. Je vhodné je pěstovat před jižní stranou domku, kde má dostatek slunka a tepla. Mochyně nemají zvláštní nároky na pěstování, bujně rostou a bohatě plodí. Pro dobrý růst rostliny je optimální teplota 16 až 25 stupňů Celsia. V červenci až v srpnu se rostlina za teplého počasí více rozroste, může proto utlačovat ostatní rostliny v sousedství. Doporučujeme rostlinku přivázat k opoře, rostlina vyrůstá do výšky i dvou metrů. Můžeme jí zaštipovat jako například rajčata. Obecně po zaštípnutí má více plodu. 

Substrát

Rostlina dobře roste v hlubokých půdách, které jí poskytnou dostatečný prostor a živiny. Je vhodné před zasazením rostliny do jamky uložit kompost nebo dobře rozložený kravský hnůj poskytující dostatečnou zásobu živin pro bohatý vývoj. 

Výsadba

Mochyni pěstujeme z výsevu. Výsev provádíme do chráněných prostor již v únoru. Po vzejití rostlinky přepichujeme do větší vzdálenosti od sebe do kelímku. Vzrostlé semenáčky vysazujeme na záhony
nebo do větších květináčů v květnu po zmrzlých do sponu 80 x 100 cm. Rostlině můžeme zajistit víc tepla nastýláním černé netkané textilie. Je vhodné si k rostlinám již při výsadbě nachystat oporu, ke které je budeme během růstu vyvazovat.

Hnojení:

 Lze doporučit průběžné přihnojování po celou dubu vegetace. Je vhodné alespoň jednou za sezonu dodatečně přihnojit lehkým zapravením kompostu mezi rostliny. 

Choroby 

Mochyně během růstu žádnou zvláštní péči nepotřebuji, snad jen občasnou kontrolu škůdců. Za sucha totiž trpí nálety molic, za vlhka se na ní zase mohou objevit plísňové choroby, například botrytida. Ochranou proti plísním je udržení vzdušného prostoru a přiměřená zálivka. Rostliny musejí do večera po zálivce oschnout. 

Sklizeň a uskladnění:

Plody mochyně peruánské dozrávají konce srpna, kdy květní kalichy začínají zasýchat a jejich barva se změní se světle zelené v nažloutlou. Se sklizní nemusíme spěchat, klidně plody sbíráme postupně až do prvních mrazíku. Plody je vhodné uložit v chladu a suchu, kde vydrží i několik měsíců. Plody, které jsou ještě nezralé, ale už mají bobulku lze sklidit a nechat dozrát obdobně jako nedozrála rajčata. 

Na co si dát pozor? 

Jedovatá a nejedovatá Mochyně – rozdíl:

Mochyně Židovská, třešeň má svůj plod obalený oranžovo-červený měchýřem lampionky. Mochyně peruánské jsou šedozelené. Barva bobulí je u Mochyně židovské sytější oranžová nebo červená Mochyně peruánská má plody větší a ve zralosti vybarvené zeleno žluté až žlutooranžové. Pozor si musíme dát na konzumací nezralých plodů mochyně. Nezralé bobule obsahují velké množství jedovatého solaninu, podobně jako zelená rajčata nebo brambory.

Zajímavosti

Mnohými odborníky na výživu jsou bobule Mochyně peruánské považovány za superpotravinu, protože obsahují antioxidanty a podporují látkovou výměnu. Červeno – oranžové třešničky se užívají zejména k detoxikaci organismu, vylučování škodlivých solí a kyselin z organismu, zlepšení látkové výměny.  Plody rostliny léčí dnu, revma, ledvinové potíže, obsahují velké množství vitamínu C. Odvar z celé natě slouží jako základna koupele proti revmatickým bolestem. Plody mochyně se také používají k dekoracím. Můžeme využít lampiónky celé – nepoškozené, lze použít k aranžování i celé stonky s mnoha květy. Aby rostliny nevypadaly v tomto případě po usušení nepřirozeně, sušíme je opačně než ostatní byliny – kořenem dolů. Plody tak zůstanou v přirozené poloze.

Galerie

Mohlo by se vám také líbit

CHŘEST (asparagus officinalis)

Dlouhověká vytrvalá rostlina, kterou pěstujeme jako jednoletku za účelem získání jedlých výhonků. Otužilá plodina. Obsahové látky – vysoký obsah uhlohydrátů, které se při skladování přeměňují na fruktózu, menší obsah vitaminů B1 a B5. Je to...

číst více
Květák (Brassica oleracea ale var. Botrytis)

Květák (Brassica oleracea ale var. Botrytis)

Jednoletá nebo víceletá rostlina, ze které se sklízí nevyzrálá květenství. Tvoří silně zdužnatělé růžice, jeho bílého květenství je složeného z krátký nahuštěných výhonu s nerozvinutými poupaty. Během vývoje se růžice postupně rozbíhají, výhony se...

číst více
Čínské a Pekingské zelí (Brassica chinensis, pekinensis)

Čínské a Pekingské zelí (Brassica chinensis, pekinensis)

Jednoletá nebo dvouletá bylina, pěstovaná většinou jako jednoletá. Čínské zelí netvoří hlávku, má různě rozevřenou přízemní listovou růžici. Její dužnatý řapík je od čepele zřetelně oddělený. Rostliny jsou zcela lysé s tužší, leskle zelenou, k...

číst více

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *