1. Domů
  2. /
  3. Pěstujeme
  4. /
  5. Zelenina
  6. /
  7. Mrkev
  8. /
  9. Mrkev (Daucus carota)

Mrkev (Daucus carota)

Dvouletá rostlina s dužnatými kořeny, pěstovaná jako jednoletá plodina, ze které se konzumují kořeny. Je to otužilá, až polo otužilá plodina. Patří k základní zelenině, v kuchyni má nezastupitelné místo. Původní kulturní typ měl velké zdužnatělé bílé žluté nebo oranžové kořeny podobné těm, které dnes pěstujeme jako mrkve krmné. Šlechtěním postupně vznikly červeno oranžové typy různého tvaru: Dlouze nebo krátce kuželovité, dlouze či krátce válcovité až kulaté. Rané odrůdy s jemnými, většinou tupě zakončenými kořeny, které sklízíme postupně pro spotřebu v čerstvém stavu nazýváme karotkou. Pozdní odrůdy s většími špičatými kořeny, určenými většinou ke skladování označujeme jako mrkev.


Pěstování

Rostlině vyhovuje hlinitopísčitá nebo písečnatá půda. Nehodí se těžší, jílovité, kamenité ani smáčené půdy.  V těžkých půdách dochází k deformací kořene. Osvědčené je pěstování mrkve na hrůbcích, podobně jako brambory. Na kvalitu kořenu pozitivně působí i vyšší obsah živin v půdě. Dbejme na to, aby před výsadbová příprava půdy nezahrnovala zapracování chlévského hnoje. Semena mrkve špatně klíči při teplotě nižší než 7°C. Semena jsou velmi malá a je lepší vysévat je smíchaná s pískem. Namíchání semena umožní vysít semena velmi řídce a tím si usnadnit pozdější jednocení. Semena vyséváme do 2 cm hlubokých řádků, které jsou od sebe vzdáleny 15 cm. Mezi rostlinami je potřeba zachovat 10 cm odstup. Mezi rostlinami pozdějších odrůd postačit 4 až 6 cm podle velikosti kořenů. Odrůdy vyseté v druhé polovině jara dozrávají koncem léta nebo začátkem podzimu. Podzimní odrůdy můžeme vyset až koncem jara, potom můžeme mrkev sklízet až v zimě. V době klíčení rovnoměrně zavlažujeme, půda by měla být stále mírně vlhká.

Nároky na pěstování

Rané odrůdy mrkví potřebují otevřené a chráněné stanoviště. Velmi dobře připravena půda je za rukou kvalitní mrkví. Na podzim před plánovaným výsevem zaryjeme do půdy značné množství dobře vyzrálého organického hnojiva. Pozdější odrůdy jsou méně náročné. Na těžkých nebo kamenitých půdách pěstujeme kulaté a mělce kořenící odrůdy. Když rostliny Dosáhnou výšky kolem 15 cm porost v jednotíme. Půdu udržujeme dostatečně vlhkou, abychom zabránili sukovitosti kořenů a předčasnému vyhánění do květů.

Sklizeň

Kořeny raných odrůd sbíráme probírkou už od května do července. Na lehkých půdách můžeme mrkev vytáhnout z půdy ručně, ale na těžších půdách je třeba použít zahradnické vidle. Nejlepším ukazatelem, že mrkev je vhodná na sběr a kořeny už nerostou je vybarvení. Spodní listy žloutnou, listová růžice je rozkleslá. Dužina kořenu je křehká, jemná, šťavnatá, sladká. Pozdní odrůdy sbíráme na podzim v průběhu října. Můžeme sklízet i začátkem listopadu, dokud nemrzne. V oblastech s dobrou půdou můžeme nechat mrkev na záhonu tak dlouho, jak potřebujeme. Také lze mrkev vyndat ze země, uříznout nebo ukroutit listy a neporušené kořeny vložit do bedýnek s pískem, které dáme na chladné místo. Úrodu určenou ke skladování posbíráme najednou.

Choroby

Největším problémem při pěstování mrkve je pochmurnatka mrkvová, kterou láká šťáva obsažená v kořenech. Larvičky této mušky vrtají do kořenů tunýlky, takto poškozená mrkev není jedlá. Listy rostlin, které jsou pochmurnatkou napadané hnědnou. Proti pochmurnatce se lze bránit vyséváním rezistentních odrůd a včasným vyjednocením rostlin. Všechny napadené kořeny okamžitě odstraníme. Samičky mušek nelétají příliš vysoko, proto překryjeme mrkev zahradní textilií, a takto ji můžeme ubránit napadení. V mladém porostu se mohou vyskytnout slimáci a plži. Dalším problémem jsou mšice na listech a kořenech. Také listy jsou při nevhodných podmínkách napadány padlím nebo skvrnitostí, která se objevuje zejména ke konci vegetačního období.

Zajímavosti

V současné době si také velkou oblibu získává nenáročná černá mrkev, která obsahuje přírodní antokyany. Oranžová mrkev obsahuje barviva karoteny. Nejdůležitější je beta – karoten, ze kterého se syntetizuje vitamin A, a menší obsah vitamínu E. V určitých oblastech se můžeme setkat s mrkví, která má žluté, případně tmavě červené zbarvení. Červená mrkev obsahuje lykopen, barvivo s antioxidačním účinkem.

Galerie

Mohlo by se vám také líbit

Rajče (Lysopersicom esculentum)

Rajče (Lysopersicom esculentum)

Rajče jedlé je vytrvalá bylina pěstovaná jako jednoletka pro dužnaté bobule. Obsahuje látky bohaté na beta karoteny a vitamín C a B. Rostlina má výrazně dělené listy a je celá pokrytá žláznatými chlupy, které při dotyku žlutě barvy. Kvete viany...

číst více
Okurka salátová (Cucumis sativus)

Okurka salátová (Cucumis sativus)

Okurka je jednoletá rostlina s rozvětvenou poléhavou až několik metrů dlouhou lodyhou. Má citlivý kořenový systém, který proniká jen mělce do půdy, a proto je choulostivá na nedostatek tepla, vláhy a živin v půdě. Podle způsobu zpracování...

číst více

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *