1. Domů
  2. /
  3. Pěstujeme
  4. /
  5. Zelenina
  6. /
  7. Paprika
  8. /
  9. Paprika a Chilli (Capsicum...

Paprika a Chilli (Capsicum annuum. Solanacea)

Sladká paprika a paprika chilli. Jednoletá nebo krátkou dobu přežívající víceletá bylina s jedlými plody. Rozlišujeme dvě odrůdové skupiny papriky: zeleninové a kořeninové. Zeleninové odrůdy se vyznačují velkou tvarovou i barevnou různotvárností plodů. Odrůdy zeleninových paprik se rozdělují na pálivé a sladké. Papriky kořeninové mají protáhlé špičaté plody, mohou být i zploštěle a jejich zralé suché oplodí se mele na koření. Papričky chilli jsou vyhlášené svojí pálivostí, která je způsobena alkaloidem kapsaicinem. Pálivost je měřena v scovilských jednotkách. Středně pálivé papriky mají kolem 600 jednotek. U typu Habanero se pálivost pohybuje mezi 200 000 až 300 000 jednotek. Nezralé plody mají světle zelenou, tmavě, zelenou nebo žlutou barvu. Ve zralostí jsou žluté nebo různě intenzivně červené, oranžové a téměř až černé.


Pěstování

Základním předpokladem pro zdárné pěstování paprik je zajištění dostatečného tepla a vlhka. V druhé polovině března můžeme vysazovat papriky do vytápěného skleníku. Do studeného skleníku vysazujeme v druhé polovině dubna z předpěstované sadby. Vysazujeme sazenice   s dobře vyvinutým kořenovým systémem. Je vhodné vysazovat jedince vysoké asi 10 cm, na nichž se již objevily první květy. Do volné půdy vysazujeme rostliny, které jsme předem otužovali. Výsadbu provádíme na přelomu jara a léta, kdy je půda už dostatečně vyhřátá a nehrozí nebezpečí přízemních mrazíků. Pro venkovní výsadbu volíme méně choulostivé druhy paprik s tenkou dužinou. Papriky vysazujeme na vzdálenost 35 až 45 cm, zakrslým odrůdám stačí vzdálenost kolem 30 cm.

Nároky na pěstování

Sladké i chilli papriky rostou dobře v oblastech s teplým podnebím. V chladnějších oblastech je raději pěstujeme pod přenosnými kryty nebo zakryté zahradnickou textilií. Chilli papriky jsou tolerantnější ke kolísání teploty k nízkým i vysokým srážkám a rostou i na chudších půdách. Pro sladké papriky by půda měla být dobře propustná, dostatečně vlhká a dobře pohnojená po předcházejících plodinách. V případě potřeby zapracujeme do půdy na podzim nebo v zimě před plánovanou výsadbou velké množství vyzrálého organického hnojiva. Paprika pozitivně reaguje na nastlaní půdy mezi rostlinami černou netkanou textilií, také můžeme doporučit mulčování. Půdu pro pěstování paprik udržujeme stále vlhkou, ale ne přemokřenou. Rostliny se vysazují v rozestupech kolem 40 až 60 cm., podle vzrůstnosti odrůdy. Můžeme sázet po jedné ale také po dvou rostlinách. Sázení paprik po dvou je vhodné díky vzájemné opoře rostlin, rostliny méně poléhají, vklíní se do sebe. Při vhodném pěstování mohou rostliny dorůst do výšky až 1 m, musíme tedy rostlině poskytnout v průběhu vegetace oporu. Papriky vyžadují poměrně velké množství vody po celou dobu vegetace. Mezi jednotlivými intervaly zálivky je třeba ponechat půdu proschnout, aby kořeny měly přísun vzduchu. Nejvíce vláhy potřebuje rostlina v době tvorby plodů.  Vhodná teplota pro pěstování paprik ve skleníku je 25 až 28 °C přes den, 16 až 20 °C v noci. Při vyšších teplotách musíme ve skleníku větrat, pamatujme ale na to, že paprika nesnáší průvan.

 Pěstování zeleninové papriky: je vhodné zaštípnout koncový vrchol, rostlina se pak více rozkošatí a přinese bohatší úrodu. Zaštípnutí provádíme tehdy, když je paprika vysoká přibližně 30 cm. Papriky budou mít bohatší úrodu, když v průběhu pěstebního roku ulamujeme první květy, stejně tak i spodní výhony. Rostlina dává velkou část své energie do zraní plodu a čím víc jich na sobě má, tím méně výživy zbývá každý z nich. Důležité je také průběžně sklízet zralé plody, dokud jsou na keříčku rostlina je dál vyživuje a zbývají méně sil pro výživu dalších nasazených plodů. Záhony paprik udržujeme bez plevele, neboť tyto ubírají rostlinám živiny, stíní je a také vytvářejí vhodné prostředí pro rozvoj nemocí. Papriky mělce koření, proto při okopávání a pletí dáváme pozor – můžeme poškodit kořeny. Papriky milují dostatek vzduchu v půdě a nesnáší utlačenou půdu.

Při pěstování paprik ve skleníku je potřeba dovnitř vpustit opylovače, aby došlo k nasazení plodů. Paprika jako samosprašná rostlina se opyluje vlastním pylem, jen potřeba, aby došlo k pohybu pylu. Je také vhodné, když se květ rozevře, a takzvaně“ práší“, vzít štěteček nebo vatovou tyčinku a v květu jim udělat kolečko. Opylení se nezdaří při vysoké teplotě nad 30 °C a také při vysoké vzdušné vlhkosti. Ideální podmínky pro ruční opylení jsou v chladném dni, kdy je zataženo, deštivo. Je vhodné také ručně opylovat brzy zrána, když je vzdušná vlhkost nižší.

Sklizeň

Plody paprik sklízíme v takzvané technologické zralosti, (zelené: botanicky jsou nedozrálé), nebo v zralosti botanické: plně vybarvené plody odrůdy žluté, červené nebo oranžové barvy. V období sběru plodů se vyvarujeme sbírat plody při vysoké vzdušné vlhkosti, ta je hlavní příčinou rozvoje nemocí v místě ran po odlomených plodech.  Na konci sezony vytáhneme celé rostliny ze země a pověsíme za kořeny ve skleníku nebo v kůlně, kde nemrzne. Nedozrálé plody budou postupně dozrávat.

Pálivost chilli paprik roste s tím, jak plody dozrávají. Uložené v papírové krabici v chladničce vydrží chilli čerstvé 3 týdny. Papričky chilli používáme vcelku nebo usušené a rozdrcené na prášek. Čím jsou chýlí papričky zralejší, tím jsou tedy pálivější.

Choroby

Listy paprik bývají často napadené mšicemi a svilušku chmelovou. Vyskytnout se může i třásněnka, roztočík, černopáska bavlníková, z chorob je to antraknóza nebo bakteriální skvrnitost či padlý.

 Z houbových chorob si musíme dát pozor na bílou či šedou hnilobu, která bývá na místech po odstranění plodů, a to zejména tehdy, když plody nešetrně odlupujeme (stříháme nůžkami, nožem). Na paprikách jsou časté i virózy. Semenáčky, stonky, listy i plody mohou poničit i slimáci. Všechny poškozené nebo hnijící listy a květy okamžitě odstraníme.

Nedostatek přijatelného vápníku způsobuje u zeleniny suchou hnilobu konců plodů.

Zajímavosti

Chilli papričky jsou doslova pokladnicí zdraví. Kapsaicin v ní obsažený urychluje metabolismus, proto se chilli doporučuje při dietách. Je skvělým antioxidantem, zlepšuje krevní oběh, působí proti diabetu, podporuje trávení, je antibakteriální, podporuje také peristaltiku střev a hubí nebezpečné průjmové bakterie ve střevech. Chilli paprička má také zahřívací účinky, zvyšuje prokrvení a používá se v mastech k masírování svalů, často se využívá při obkladech. Papriky obsahují vitamín C, nachází zde se také vitaminy skupiny B a E a jsou bohatým zdrojem draslíku, hořčíku, fosforu, zinku železa a jódu. V porovnání se zelenými kapiemi mají červené plody více vitaminů a živin. Slupka paprik může způsobit nadýmání, za zasyrova je hůře stravitelná. Paprika podporuje tvorbu endorfinů, mírní bolest a navozuje celkový pocit dobré nálady.

Galerie

Mohlo by se vám také líbit

Křen (Armoracia rusticana)

Křen je víceletá rostlina, někdy pěstovaná jako jednoletka, ze které se využívá masitých kořenů výrazné chuti. Je to otužilá plodina. Obsahové látky: velké množství vitamínů C a vápníku, nižší obsah uhlovodanů. Výběrem a pěstitelskými podmínkami...

číst více
Červená řepa (Beta vulgaris)

Červená řepa (Beta vulgaris)

Společným předkem všech kulturních řep, tj. salátové, mangoldu, krmné řepy i cukrovky je planá řepa. Je to dvouletá rostlina, která je pěstována jako jednoletka. Používá se kořen a mladé listy. Otužilá plodina, která obsahuje trochu vyšší množství...

číst více

CHŘEST (asparagus officinalis)

Dlouhověká vytrvalá rostlina, kterou pěstujeme jako jednoletku za účelem získání jedlých výhonků. Otužilá plodina. Obsahové látky – vysoký obsah uhlohydrátů, které se při skladování přeměňují na fruktózu, menší obsah vitaminů B1 a B5. Je to...

číst více

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *