Jednoletá nebo víceletá rostlina, ze které se sklízí nevyzrálá květenství. Tvoří silně zdužnatělé růžice, jeho bílého květenství je složeného z krátký nahuštěných výhonu s nerozvinutými poupaty. Během vývoje se růžice postupně rozbíhají, výhony se prodlužují, poupata, narůstají jsou zelené, a nakonec kvetou žlutými květy. Květák je ze všech košťálovin nejnáročnější na pravidelné zásobení vláhou a živinami a světlem. Obsahové látky, významný zdroj vitamínů C, stopová množství většiny dalších vitamínů. Existují 4 hlavní skupiny zahrnující jarní letní, podzimní a zimní odrůdy. Mnoho odrůd přesahuje z prvního do druhého období.
Pěstování
Pro zajištění bohaté úrody po celý rok, vyséváme semena postupně. Výsev pro plánovanou sklizeň na začátku léta provádíme polovině podzimu. Sazenice květáku vysadíme na vzdálenost 50 cm od sebe do řádků vzdálených 60 cm nebo do sponu k 50krát 50 cm. Letní odrůdy květáku vyséváme počátkem jara pod přenosné skleněné kryty, anebo pokud je půda vyhřátá přímo na záhony. Květáky sklízíme od poloviny léta do podzimu. Lze vysévat i zimní odrůdy ale nezapomeňte, že k plnému vývoji vyžadují růst v půdě téměř celý rok. Zimní odrůdy určené ke sklizni od poloviny zimy až do jara pěstujeme ve sponu 65krát 65 cm m. Většina odrůd vyžaduje ochranu proti mrazu, která zabrání poničení květákových hlav.
Nároky
Květáky vyžadují slunečné chráněné stanoviště s hlubokou dobře zavlažovanou a zároveň propustnou půdou s pH 6,5 -7,5. Na podzim před plánovanou výsadbou rostlin zapracujeme do půdy velké množství dobře vyzrálého organického hnojiva. Kyselé půdy podle potřeby po vápněním. Po celou dobu růstu květáku musíme zajistit dostatek vláhy, která je zárukou dobře vyvinutých hlav. Květák také vyžaduje dostatečnou zásobu dusíku v půdě, který podporuje růst křehkých listů. U květáku letních odrůd přehneme několik listů, abychom je chránili před nadměrným slunečním svitem. Stejným způsobem zajistíme ochranu před mrazem v zimním odrůdám. Nedostatečná nepravidelná závlaha a výživa vedou k tvorbě malých, řídkých, nepevných, hrubě vláknitých předčasných růžic.
Sklizeň
Květáky sklízíme postupně, začnou-li růžičky hnědnout nebo se oddělovat od sebe, je příliš pozdě. Květák sklízíme ráno, pouze při mrazivém počasí bychom měli počkat do poledních hodin. Květák je můžeme skladovat až 3 týdny, ze záhonu vytáhneme celé rostliny, oklepeme zeminu z kořenového systému a pověsíme hlavou dolů v chladné kůlně.
Choroby
Květáky mohou být poškozeny nádorovitosti košťálové zeleniny, Květilkou ředkvičkovou, housenkami běláska zelného a různými druhy ptáků. Mukózní bakterióza je jedno z nejčastějších onemocnění květáku. Ovlivňuje květenství, projevuje se ve formě rozkladu listů, které se pohybují k hlavě zelí květáku, vyvolávají výskyt černých skvrn a hnilobný zápach. Vaskulární bakterióza se projevuje ve všech stádiích vývoje kultury. Způsobuje velké poškození plodin. Zčernávání žil – listy vyschnou a drobí se.
Dohněda zbarvené růžičky nebo hnědé skvrny jsou znakem nedostatku boru. Kromě boru je květák náročný i na molybden. Nedostatek těchto látek ohrožuje vývin rostlin, přestanou se tvořit růžičky, případně jsou nekvalitní a mění barvu. Kolísavé teploty způsobují malou hlávku u této zeleniny. Zde je důležitá prevence, sázíme květák do záhonu až přejdou nejvýraznější změny počasí. Bílá hniloba je houbové onemocnění, které se vyskytuje na již sklizené plodině. Dbáme na to, ať květák neuskladňujeme při vlhkosti vyšší než 80 %. Na povrchu květenství se objevují pavoukovité útvary bílé barvy s černými tečkami podobnými vzhledu plísně. Šedá hniloba. Na květenství se objevují šedé skvrny, začíná proces rozpadu. Ano poškozeném povrchu se objevuje hlen a vzniká chmýří podobné bavlně. Keela -mikroskopická houba poškozuje kořenový systém, v této části rostliny se objevují uzly. Metabolismus je narušen, růst se zpomaluje a rostlina umírá.
Zajímavosti
Květák obsahuje glukosinoláty. Jehož štěpením se uvolňuje látka indole- 3- carbinol. Ta je důležitá při detoxikaci jater a pomáhá vytvářet enzymy, které zabraňují karcinogenům poškozovat tělo. Květák obsahuje vitamin B5, který v našem těle podporuje produkci kortizolu dále obsahuje vitamín K, B9, A. Vyšší konzumace brukvovité zeleniny výrazně snižuje riziko kloubních zánětů. Květák způsobuje nadýmání, je to způsobeno vysokým podílem vlákniny. Barevné květáky jsou produktem dlouhodobého selektivní šlechtění. Jsou také náročnější na pěstování, proto je i jejich cena vyšší. Oranžový, fialový, zelený květák se od toho bílého příliš neliší. U fialového květáku cítíme nejvýraznější rozdíl – je jemnější, sladší a není ani trochu nahořklý. Barevnost fialového květáku způsobuje obsah antokyanů, kteří jsou jedni z nejsilnějších antioxidantů. Díky vyššímu obsahu chlorofylu má svou výraznou barvu zelený květák. Oranžový je pak zbarvený vysokým obsahem karotenu a obsahuje velké množství vitamínů A. Za zmínku stojí květák romanesco, který se svým vzhledem podobá květáku a brokolici, má velmi jemnou chuť. Jedla část má žlutozelenou barvu a také pyramidální tvar a spirálovité uspořádání vrcholků je nezaměnitelné pro tento květák. Pro svůj zajímavý dekorativní vzhled a svěží barvu je romanesco vhodné jako příloha, výborně chutná také v zeleninových salátech, je vhodný do nákypu a na zapékání. Romanesco se dají jíst i syrové.
0 komentářů