Zelí je hlavním představitelem skupiny košťálovin. Zelí je dvouletá rostlina, v prvním roce vytváří růžici listů a pevnou hlávku, druhém roce květenství žlutých květů. Barva listů u bílých hlávek je zelenožlutá u červených až intenzivně červenofialová. Listy mají výrazný voskový povlak. Zelí je dostupné během celého roku. Pro čerstvou spotřebu se používají rané, letní nebo pozdní odrůdy. U zelí můžeme sklízet listy i celé hlávky. Je to polootužilá až otužilá plodina, bohatá na beta karoten a vitamin C, a to především u zelených odrůd. Rozlišujeme: Zelí hlávkové je kulaté, velké, příbuzné kapustě, odlišuje se jen stavbou listů, dále rozlišujeme: Zelí bílé a zelí červené.
Pěstování
Sazenice raných odrůd hlávkového zelí vyséváme obvykle v únoru až začátkem března. Pozdní odrůdy vyséváme v dubnu v květnu na záhony ve volné půdě. Sazenice vysazujeme nepřerostlé s 4 až 5 pravými lístky. Výsev se z přímé setby je výhodnější, protože rostliny se lépe přizpůsobí nepříznivým podmínkám a pak jsou méně náročné na vodu a živiny v porovnání s pěstováním ze sazenic. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami si určujeme podle požadované velikosti zelných hlávek – těsnější výsadba znamená menší hlávky, řidší výsadba umožňuje vývoj větších hlávek. Vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi je od 35 cm do 50 cm. Jestliže chceme z rostlin sklízet na jaře zelené lístky, vysadíme je do sponu 25 cm. Příprava půdy: Na podzim záhon zryjeme a zapracujeme chlévský hnůj nebo kompost. Půdu necháme v hrubé brázdě a na jaře záhon urovnáme.
Nároky na pěstování
Během vegetace často kypříme půdu, tím narušujeme pudní přísušek a zabraňujeme vypařování vody. Během vegetace také podle potřeby a možnosti zavlažujeme. Je nutné likvidovat plevel, po zapojení porostu tato činnost již odpadá. První přihnojení provedeme, když rostliny mají 5 až 8 listů. Další přihnojení je na začátku tvorby hlávek a třetí, když listy zakryjí půdu. Zelí dobře prospívá při teplotách v rozmezí 15 až 20°C. Odrůdy určené k jarní sklizni po vysazení nehnojíme, protože by došlo ke zpomalení růstu.
Sklizeň
Rané ani polorané odrůdy bílého zelí nejsou vhodné ke skladování ani na přípravu klasického kysaného zelí. Konzumujeme ho okamžitě po sklizni. Polorané odrůdy sbíráme v červenci až srpnu. Pozdní odrůdy bílého zelí jsou nejlepší na řezání a následné kvašení i na dlouhodobé uskladnění. Sbíráme je koncem září, v říjnu a listopadu. Hlávky odřežeme, očistíme od obalových listů a co nejdříve je zpracujeme. Kvalitní hlávky zelí lze uskladnit až pět měsíců.
Choroby
Zelí mohou napadnout dřepčíci, bělásek zelný, můra zelná, molice nebo i mšice zelná. Zelí bývá postiženo stejnými problémy jako i jiné brukvovité druhy zeleniny, včetně nádorovitosti košťálové zeleniny.
Zajímavosti
V zimním období je skladovatelné zelí stejně jako mléčně kvašené nebo sterilované zelí, vedle brambor a cibule hlavním dodavatelem vitamínů C. Při vaření dochází ke snížení léčivých účinků, proto je velmi dobré konzumovat zelí syrové. Čerstvá šťáva, ze zelí léčí žaludeční vředy, ulevuje kašli, léči dnu i žlučníkové kameny. Šťáva ze zelí je močopudná, zbavuje tělo toxinů i choroboplodných zárodků.
0 komentářů