1. Domů
  2. /
  3. Pěstujeme
  4. /
  5. Zelenina
  6. /
  7. Řepa
  8. /
  9. Červená řepa (Beta vulgaris)

Červená řepa (Beta vulgaris)

Společným předkem všech kulturních řep, tj. salátové, mangoldu, krmné řepy i cukrovky je planá řepa. Je to dvouletá rostlina, která je pěstována jako jednoletka. Používá se kořen a mladé listy. Otužilá plodina, která obsahuje trochu vyšší množství uhlovodanů než ostatní zeleniny, je dobrým zdrojem kyseliny listové a draslíku. Typické červené zbarvení pochází od buněčné šťávy, ale jsou známé odrůdy i jiných barev. Typicky červenofialové zbarvení dodává dužnině barvivo antokyan. U kvalitních odrůd je antokyan rozložen rovnoměrně, kdežto u neprošlechtěných odrůd vytvářejí cévní svazky na průřezu kořenu bílý kruh. Jsou vyšlechtěny i žluté odrůdy. Tvar kořenů je kulatý plochy nebo válcovitý. Salátová řepa se používá především ve vařeném stavu, připravují se z ní saláty, polévky a přílohy k masu. Nejčastěji se však řepa konzervuje.

Červené řepy rozdělujeme do několika skupin podle tvarů: kulaté neboli zaoblené, špičaté neboli protažené a oválné neboli zploštělé.  Aby se snížila nutnost vyjednocovat mladé rostliny, vyšlechtili pěstitelé tzv. monogermální, tj. jedno zárodečné odrůdy.


Pěstování

Monogermální odrůdy obsahují vždy pouze 1 semeno tzv. jedno kličkové. Její výhoda spočívá v tom, že se snadno jednotí. Salátová řepa se vysévá vždy přímo na záhon do řádků vzdálených od sebe 30–40 cm. Jednotí se na vzdálenost 10 cm. Při výsevu v květnu až červnu získáme nepřerostlé kvalitnější bulvy. Bulvy měřící více než 10 cm v průměru jsou příliš vláknité. Salátové řepě se daří všude kromě horských oblastí. Snadno namrzá, a proto se musí sklidit před příchodem mrazů. Rané odrůdy vyséváme koncem zimy nebo počátkem jara, nezapomeneme výsev zakrýt textilii. Rostliny vyjednotíme na konečnou vzdálenost. Druhá možnost je vysévat 2 až 3 semena do vzdálenosti 10 cm a později, když semenáčky vyrostou první pravé listy nechat na jednom místě pouze 1 nejsilnější rostlinu. Kulaté odrůdy můžeme vysévat hustě do studeného skleníku a později rostliny vyjednotit. Řepu jednotíme, jakmile se semenáčky začnou dotýkat. Od druhé poloviny jara, kdy je počasí již teplejší, můžeme červenou řepu vysévat již bez zakrývání. Dorostla červená řepa, kterou sklízíme, by měla mít kolem 5 cm v průměru. Hlavní výsev provádíme konce jara nebo počátkem léta. V létě můžeme vysévat jakékoliv kulaté i oválné odrůdy. Červené řepy sklízíme po celé léto a ukládáme na zimu. V létě vyséváme odrůdy do řádků nebo sponu a jednotíme je na konečnou vzdálenost  7cm v řádcích a 20 cm vzdálených. Abychom si zajistili dlouhodobou sklizeň, vyséváme na přikryté místo nebo do skleníku již od konce zimy. Pro zimní uskladnění vyséváme řepu koncem května až začátkem června.

Nároky na pěstování

Červená řepa vyžaduje otevřená stanoviště s výživnou dobře propustnou a lehkou půdou. Asi 2 až 3 týdny před plánovaným výsevem rozsypeme pomalu se uvolňující hnojivo. Abychom získali kvalitní červenou řepu, je potřeba zabránit jakýmkoliv šokům v průběhu růstu. Jestliže zanedbáme zalévání, bude úroda malá a řepa dřevnatá, naopak při deštivém počasí nebo nadměrné zálivce budou kořeny červené řepy popraskané.

Pěstování v nádobách: V nádobách je vhodné pěstovat pouze kulaté odrůdy. Semena vyséváme řídce do hloubky 12–20 cm od poloviny jara až do poloviny léta. Se sklizni začneme, když kořeny dorostou velikosti tenisových míčků.

Sklizeň

Červená řepa potřebuje k dozrání 60 až 90 dní. Sklízíme ji dříve, než začne dřevnatět a přestane být poživatelná. Salátovou červenou řepu sklízíme od konce jara do přelomu podzimu. Ostatní odrůdy sklízíme od poloviny léta, rané odrůdy je nejvhodnější sklízet v době, kdy dosáhnou velikosti golfového míčku. Pozdější odrůdy, které dorůstají větších velikostí, sklízíme spíše podle potřeby v kuchyní. Červenou řepu, kterou chceme skladovat, vyryjeme v polovině podzimu a uložíme ji do pevných krabic s vlhkou rašelinou pískem nebo pilinami. Pro každý ukládaný kořen předem vyrobíme v substrátu důlek. Takto uložená červená řepa by měla vydržet až do jara příštího roku. Je nutné pravidelně kořeny prohlížet a okamžitě odstranit všechny porušené, plesnivé nebo hnijící kusy. V mírných oblastech a v zahradách s dobře propustnou půdou můžeme nechat červenou řepu na záhoně přes zimu, ale musíme ji přikrýt slámou nebo podobným materiálem, aby neomrzela.

Choroby

Na listech se mohou objevit velké kolonie černých mšic. Žluté skvrny mezi žilkami jsou příznakem nedostatku hořčíku. Drsná místa na povrchu kořenu a vodnatění, hnědé skvrny s kroužky uprostřed signalizují nedostatek bóru, který se také někdy může projevit jakoby korkovým růstem stonku a listových řapíků. U příliš nahloučených rostlin jsou komplikace častější.

Zajímavosti

Protože jsou listy červené řepy velmi dekorativní, jsou vhodné pro výsadbu do ozdobných okrajů záhonů. Listy červené řepy obsahují 25 % hořčíku, jsou tedy vhodným substrátem do kompostu. Šťáva z červené řepy barvy opravdu velmi silně a je skutečné obtížné ji z rukou nebo oblečení odstraní. Proto s červenou řepou pracujeme v rukavicích.

Mohlo by se vám také líbit

Rajče (Lysopersicom esculentum)

Rajče (Lysopersicom esculentum)

Rajče jedlé je vytrvalá bylina pěstovaná jako jednoletka pro dužnaté bobule. Obsahuje látky bohaté na beta karoteny a vitamín C a B. Rostlina má výrazně dělené listy a je celá pokrytá žláznatými chlupy, které při dotyku žlutě barvy. Kvete viany...

číst více

MANGOLD (beta vulgaris. subsp. cicula. Chenopodiaceae)

Dvouletá bylina pěstovaná jako jednoletka, sklízí se listy a listové řapíky. Otužilá plodina. Obsahuje draslík, sodík, železo, je vynikajícím zdroj, beta karotenu a vitamínů A. Pokud jde o užitkovost, rozeznáváme podle tvaru listu-Mangold listový:...

číst více

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *