SRPEN

Období sklizně pokračuje v zeleninové zahradě i v srpnu.  Raná zelenina je už sklizená a nyní se zaměřujeme na výsevy pozdní zeleniny. V srpnu přicházejí chladnější noci s rosou, sazenice zeleniny pro podzimní výsadbu se lépe ujímají, chladné noci umožnují rostlinkám lépe klíčit, také se již objevuje méně plevele. Pěstování zeleniny v srpnu závisí na klimatu a zeměpisné šířce, v lokalitě, kde zeleninu pěstujeme.

Velkou pozornost věnujeme rajčatům, okurkám a paprikám. Dáváme si pozor na napadení plísněmi – plíseň bramborová, plíseň okurková, suchá hniloba u paprik.

V srpnu může zemina na záhonech rychle vysychat, proto zaléváme pravidelně – ideálně ráno nebo večer, aby se minimalizovalo odpařování vody. Zaléváme tak, abychom se vyhnuli zbytečnému namáčení listů.

Vlhkost záhonu nám pomůže udržet mulčování, sníží také růst plevelů a může regulovat teplotu půdy. Používáme mulč ze slámy, sena nebo jiných organických materiálů.

Práce na zeleninové zahradě

Sklízíme plodovou zeleninu, letní košťáloviny na spotřebu a zpracování. Častější probírkou sklízíme fazolové lusky a okurky. Sklízíme česnek a cibuli na uskladnění. Dobu sklizně poznáme, že cibuloviny začínají žloutnout a nať začne polehávat. Sklízíme také kořenovou zeleninu na spotřebu a zpracování.

Připravujeme záhony na podzimní výsadbu zeleniny k přezimování. Pozornost věnujeme pórku, kapustě a obecně zelenině určené k přezimování na záhoně.

V tomto měsíci připravujeme místo na výsadbu česneku. Zryjeme a pohnojíme záhony.

Výsadba předpěstované sadby

Z předpěstované sadby vysazujeme sazenice salátu, brokolice, pekingského zelí, květáku. Koncem měsíce je vhodná výsadba jahodníku. Půda, kde jsme jahody pěstovali v předchozích letech si má před novou výsadbou odpočinout pět let. Měla by obsahovat dostatek zásobních živin a dostatečné množství humusu. Sazenice mají mít nejméně 3 zdravé listy a dobře vyvinutý kořenový systém. Nesázíme příliš hluboko, ale ani mělce, srdíčko musí vystupovat na povrch, kořenový krček by měl být asi 1 cm pod povrchem.

Výsevy zeleniny

Na uvolněné záhony vyséváme pozdní zeleninu, jako jsou odrůdy ředkviček: rostou rychle a lze jej využít i do smíšených kultur. Vybíráme pouze odrůdy vhodné pro dlouhý den. Semena ředkviček vyséváme přímo na záhony, dbáme na to, aby výsev ředkviček nepřeschl.

Vyséváme rané odrůdy hrachu: dřeňového, setého i cukrového. Neopomeneme poskytnout rostlinám oboru.

Srpen je vhodný měsíc pro výsev špenátu určeného k podzimní sklizní. Vyséváme saláty, hlávky se stihnout zavinout, jestliže bude srpen teplý.  Před chladem můžeme výsadbu ochránit fólii nebo netkanou textilií. Lze vysévat i kozlíček polníček nebo kadeřavé saláty, které jsou určené k řezu listu. Vyséváme čekanku salátovou, hlávkovou a kadeřavou kapustu. Dbáme na pravidelnou zálivku. Před dřepčíky a dalšími škůdci chráníme sazeničky netkanou bílou textilií. U růžičkové kapusty můžeme podpořit tvorbu růžiček seříznutím vrcholu. Stále můžeme vysévat kopr, mladé lístky seřezáváme již pár týdnů po výsevu.

Do kompostem obohacené půdy můžeme zaset salátovou čekanku. Budeme ji sklízet na podzim. Půdu kolem sazeniček mulčujeme zaschlou trávou nebo slámou, mulč zmírní výpar vody a růst plevelů, pomáhá zadržovat vodu.

Koncem srpna začneme s výsevem odrůd ozimé cibulky. Úrodu cibulky sbíráme v březnu v příštím roce. Zmenšení rizika vymrzání omezíme tím, že zvýšíme výsev o 20 %, výsev provádíme do hloubky 3 cm. V řádku volíme spon řidší, abychom nemuseli jednotit

Rady a tipy

Černý kořen lze pěstovat i v naších klimatických podmínkách. Černý kořen je z vrchu černý a uvnitř bílý, má jemnou, nasládlou chuť. Syrový se používáme do salátu, tepelně upravený připomíná chřest. Semena vyséváme do řádků 30 až 40 cm. Rostlinky mají raději polostín. V prvním roce rostlina vytvoří přízemní růžici listů a dlouhý kořen, druhým rokem vyroste až metr vysoký stonek, na kterém jsou žluté voňavé květy. Teprve v této chvíli je vhodná jeho sklizeň.

Neopomeneme seříznout vrcholky rajčat, plody dozrají do konce svého vegetačního období. Postupně zahrnujeme rostlinky pórku, abychom získali delší vybělené spodní části ke konzumaci. Netkanou textilii přikryjeme mrkev a pór, vyhneme se tak napadení škůdci, chráníme rostliny proti plžům. Rajčata, melouny, okurky chráníme proti plísňovým chorobám.

Sklizeň

Podle potřeby sklízíme saláty hlávkové nebo listové odrůdy. U špenátu sklízíme listy, řapíky u mangoldu. Srpen je obvykle měsíc, kdy začnou dozrávat plody rajčat, u tyčkových rajčat nejpozději koncem měsíce ukončíme jejich růst zakrácením, aby plody na rostlině dozrály. Dozrávají papriky, sklízejí se okurky. Probíhá také sklizeň lilku. Zde je však třeba připomenout, že chladná rána nepřejí kvalitě lilku – chladné počasí částečně mění jeho chuť. Rosa na rostlinách umožňuje napadení šedou hnilobou.

Dozrávají také okurky. Včasná sklizeň u okurek i cuket, patisonů, podporuje další násadu květů a plodů.

Sklízíme cibuli, a to podle stavu porostu.  Při sklizni cibule podryjeme rostliny rýčem nebo vidlemi, moderní odrůdy mají mohutný kořenový systém, abychom tedy cibuli nepoškodili. Cibuli můžeme nechat proschnout na záhonech, poté je svážeme a dosušíme v suchém prostředí.

Sklízení česneku probíhal od konce června do poloviny srpna v závislosti na odrůdě a také průběhu vegetace. Česnek nesklízíme po dešti, kdy jsou palice česneku i půda vlhká. Sklizeň provádíme ručně, jestliže se chceme vyhnout oděrkám a jiným různým poškozením, používáme rýč nebo rycí vidle. Palice o sebe neotloukáme (nezbavujeme je tak přebytečné zeminy), mohly by se poškodit. Sklizený česnek nenecháváme dlouho ležet na slunných dní na záhonu – dochází k úžehu rostliny a tím také dochází k znehodnocení palic česneků. Po sklizni odstraňujeme kořeny, rostliny svážeme do svazků, nebo je zapleteme do věnců zavěsíme do průvanu na stinné a suché místo.

Choroby na zelenině pěstované v srpnu

PLÍSEŇ A PADLÍ: plísně jsou často způsobeny teplým a vlhkým počasím.  Postihuje různé druhy zeleniny, jako jsou rajčata, okurky, papriky, jahody a podobně. Způsobuje hnědé a zahnědlé skvrny na plodech, které vedou k znehodnocení plodiny.

Padlí se projevuje bílými povlaky na listech a plodech, omezuje růst a výnos rostlin

HOUBOVÉ INFEKCE: mohou postihnout různé zeleninové plody – fazole, hrášek, okurky. Vyhýbáme se nadměrnému zalévání a používáme vhodné postřiky na ochranu před infekcemi.

MOLICE A MŠICE: jsou často aktivní v teplých měsících, mohou napadnout různé zeleninové rostliny, včetně paprik, rajčat, cuket.

PLÍSŇOVÉ ONEMOCNĚNÍ LISTŮ: Je to nekróza, antraknóza. Setkáváme se s nimi u rajčat, paprik, cuket, okurek, jahod, hrachu… Odstraňujeme postižené listy a provádíme preventivní postřik.

HNĚDÁ HNILOBA: bakteriální choroba postihuje hlavně brambory a rajčata, způsobuje hnědé vodnaté skvrny na plodech, způsobuje hnilobu rostliny.

BÍLÁ SKLEROCIOVÁ HNILOBA: Je nejnebezpečnější choroba cibulových zelenin. Zatím neexistuje účinná chemická ochrana. Napadené rostliny žloutnou a krní. Kořený postupně odumírají a na cibulích se objevují bílá mycelia s černými sklerociemi. Při výskytu této choroby je důležité odstranění a likvidace napadených rostlin, k další výsadbě v žádném případě z infikovaného porostu nepoužíváme žádné rostliny. Patogen dokáže zamořit pozemek na 8 i více let. Preventivní opatření: základem je evidovat zamořené plochy a nepěstovat hostitelské plodiny na těchto plochách nejméně po dobu 8 až 15 let, používat zcela zdravý sadbový materiál.