Březen

Příspěvek od Soňa Hašková

26. 3. 2023

Klimaticky první jarní měsíc. Půda se otepluje jen na povrchu, v hloubce je stále studená. Již koncem měsíce se teplota půdy podstatně zvyšuje a to tak, že na povrchu jsou již podmínky vhodné pro první výsevy odolnějších druhů.

Práce na zeleninové zahradě

Půdu pro zeleninové záhony připravíme mělkým zkypřením a uhrabáním po podzimním rytí. Jestliže jsme nestihli na podzim záhony zrýt, provedeme tak co nejdříve, a to ve chvíli, kdy to stav půdy dovolí. Zajedeme rýčem asi 25 až 30 cm hluboko, půda by neměla být těžká a prosáklá vodou, aby se nám dobře pracovalo. Jestli – že se lepí, počkáme až proschne a bude dostatečně kyprá. Velká většina plodin, které se v březnu vysévají, nesnese přímé hnojení. Je důležité teď na jaře hnůj nezapracovávat. Pokud jsme na podzim nestihli hnojit, přidáme na záhony kompost, ten půdě dodá živiny a vylepší strukturu zeminy. Půdu před vlastním výsevem semen zbavíme prvního plevele. Půdu na záhoně nakypříme a necháme ji proschnout a poté ji uhrabeme. Řádky vyměřujeme pomocí kolíků a provázku.

Výsadba předpěstované sadby

Z únorového výsevu přepichujeme rostlinky paprik, celeru, raného salátu, brokolice, lilku a rajčat. První přepichování vzešlých sazenic provádíme, jakmile rostlinky vytvoří dva děložní lístky. Druhé přepichování provádíme zhruba za měsíc. Ihned po přesazení nezapomeneme všechny sazeničky pořádně zalít.

Vysazujeme především Cibuli šalotku. Do řádků vzdálených 20 až 25 cm vzdálenost v řádcích je 10 až 15 cm. Sázíme tak hluboko, aby vrcholky cibulek byly těsně pod povrchem půdy. Šalotka má ráda hodně slehlou půdu.

Provádíme výsadbu česneku na jaře, a to z toho důvodu, že během posledních bezmrazých zim je jeho pěstování z podzimní výsadby méně úspěšné, stroužky v teplé a vlhké půdě napadají patogeny, zahnívají a často předčasně raší, mladé výhonky může ohrozit jarní mrazík. Stroužky česneku namoříme a vysazujeme do hloubky asi 4 až 5 cm.

Do fóliovníku a skleníku koncem března vysazujeme předpěstované sazeničky raného zelí, salátu, kapusty nebo květáku.

Výsevy zeleniny

Venkovní záhony – můžeme vysévat: petržel, špenát, mrkev, raný salát, rané ředkvičky, kopr, kedluben, cibuli sazečku, vodnici i černý kořen, hrášek, mangold, kozlíček polní. Kořenová zelenina potřebuje propustnou lehkou půdu, aby ji mohli narůst dlouhé a rovné kořeny. Nezapomínáme také, že se řadí mezi zeleninu druhé tratě, proto ji nesmíme sázet na záhon, který jsme nedávno hnojili. Nezapomeneme výsevy zalévat, když semena klíčí, neměla by vyschnout. Použitím bílé netkané textilie ochráníme přímé výsevy na záhonech před chladným počasím. Se setím do záhonu nespěcháme, mějme na paměti, že optimální teplota půdy pro klíčivost semene je 4 až 5 stupňů Celsia,

Výsev hrášku je možné provést již na začátku března. Hrášek jarní chlad snáší dobře. Na jeho koříncích žijí bakterie, které vážou vzdušný dusík, hrášek tak obohacuje půdu. Dáváme si však pozor na to, že jej nevyséváme na stejné místo, kde byl minulé roky. Na stejný záhon ho můžeme vysévat až po 3 letech.

Sadba raných brambor je možná koncem března jen v nižších polohách. Pro pěstování raných brambor je třeba sadbu předklíčit. Nenarašené hlízy ukládáme v jedné vrstvě do nádob a umisťujeme je ve světlejší místnosti při teplotě 12 až 14 stupňů Celsia. Sadba by měla do doby výsadby vytvořit klíčky 1 až 2 cm dlouhé. V těžkých půdách zasadíme brambory do hloubky 4 cm písčitých půdách 7 až 8 cm.

Na záhony můžeme vysévat cibuli sečku, čekanku, kapustu. Růžičkovou kapustu a kadeřávek vyséváme do pařeniště.

Cibule v půdě

Předpěstování sadby

Začátkem března můžeme ještě vysévat semínka paprik, lilku, chilli papriček, brokolice, nebo rajčat. Jakmile budou mít rostlinky dva pravé listy opatrně je přesazujeme.

Rajčata, která budeme chtít pěstovat ve skleníku, je nejlepší vysévat co nejdříve. Rajčata, která chceme pěstovat venku, vyséváme až v druhé polovině měsíce.

V první polovině března lze ještě vysévat celer. Semenáčky v teple vzejdou do měsíce. Při prvním pravém listu se přepichují na vzdálenost 5 na 5 cm.

Koncem března vyséváme okurky a melouny. Na malý květináč použijeme 2 až 3 semena. Květináčky umístíme do světlé a teplé místnosti. Rovnoměrně zaléváme.

Předpěstování raného salátu provádíme výsevem nahusto do mělké nádoby a zeminou ho jen tak lehce poprášíme. Stačí vrstvička do 1 cm, po vzejití rostlinek přepikýrujeme do květináčů.

Půda s rostlinou

Rady a tipy

Nezapomeneme odstranit zaschlou nať nadzemní části z rostlin chřestu. Pro vybělení chřestu nad řádkem vytvoříme z půdy hrůbek vysoký 30 cm, v horní části široký také asi 30 cm.

Výsevem semen petržele a mrkve do hrůbku získáme pěkné a rovné kořeny. Hrůbky si připravujeme dva až tři týdny před výsevem, aby stačily slehnout. Na těžších půdách vyséváme odrůdy s kratším kořenem.

U jahodníků odstraníme všechny suché a poškozené listy. Pokud jahody nemulčujeme, půdu okolo rostlinek prokypříme. Ve chvíli, kdy jahodníku vyraší nová středová srdéčka vydatně rostlinky přihnojíme.

Je čas vyset bazalku, yzop, saturejku, tymián. Lze provést také výsadbu rebarbory, topinambur, kořenových řízků křene. Výsevy a výsadby chráníme před nočními mrazy netkanou textilií. Můžeme použít i hustou síť, je vhodné ji položit a upevnit na okraji záhonu hned po výsevu. U některých zelenin může zůstat až do sklizně, časem se odstraňuje u hlávkového salátu, mrkev. Ochranná síť s drobnými oky zamezí náletu škůdců zeleniny (Pochmurnatka mrkvová, mšice, bělásek zelný).

Mohlo by se vám také líbit

PROSINEC

PROSINEC

Prosinec je typicky chladný a vlhký měsíc, kdy padá sníh nebo mrzne. Prosinec znamená pro zahradníky přechod do klidnější fáze na užitkové zahradě, to však neznamená konec aktivit. Je to období plné „příprav a úkolů, které přispějí k úspěšnému...

číst více
Plastia květináče

Plastia květináče

Středobodem úsilí celého týmu Plastie jste vy. Lidé, kteří s vášní ponoří ruce do hlíny a těší se z úrody voňavých bylinek, šťavnatých rajčat, záplavy barevných květů nebo zelené džungle v bytě. Neúnavně pracujeme na tom, aby se vám s našimi...

číst více
Sadíme v lednu

Sadíme v lednu

Zahrady určené k pěstování ovoce a zeleniny máme v paměti z dob našich rodičů a prarodičů. V poslední době se sympatický trend pěstování vlastních bylinek či zeleniny zase vrací. Produkty ze zahrádky začínáme znovu vnímat jako bonus, něco velmi...

číst více

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *